Što nachłynie ŭ dušu, Što saśniu viečarom, Praz što vočy rašu, – Usio vyllu piarom. Usio vyllu i ŭ śviet Pieśniaj lotnaj pašlu, – Niachaj ź vichram uśled Ablataje ziamlu! Chaj lataje ŭvakruh Nad skavanaj ziamloj, Dzie śpiać siła i duch, Dzie brat svoj, jak nia svoj! I tych budzić, chto śpić, Chto ciarpić bieź viny; Niachaj hułka hrymić, Jak zvany, pieruny! Moža, hetaki zvon Dalacić da niabios, Addaść Bohu pakłon, Skaža, skolki lju śloz!
[1905–1907]
|
|